středa 29. ledna 2014

Kristovský imperativ...

...je dle mého metaforičtější než si dovedeme představit. Abych to vysvětlil, mluvím o Ježíšově učení, nikoli o učení katolické církve. Zkrátka jsem po 10 letech přišel na to, že například "když Ti někdo dá facku, nastav mu i druhou tvář" nelze v praktickém životě, obzvlášť u lidí mladých, praktikovat, jinak by dotyčného všichni sežrali. :-) 

8 komentářů:

  1. Aneb, když na tebe někdo sype z letadel chemikálie, když ti vodovodem do bytu pouští jedy, když tě defacto vymazává z reality, tak jen seď doma na zadku a věř, že přijdou přátelští mimoni a vybojují to celé za nás. Jo a hlavně je všechny musíš bezpodmínečně milovat, to je důležité :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Patriku,
    myslím, že Tvůj název článku lze takhle vnímat pouze z pozice nátlaku náboženskejch systémů. Vyjadřuje to dobře součást výroku Michaela Ellnera ... že náboženství ničí duchovnost!
    Kristovství je spirituální jev jdoucí křížem krážem hlavně herezemi a to nejen křesťanskými. Naopak kristovskej imperativ jde křížem krážem oficiálním křesťanstvím, podobně jako imperativ Jahveho judaismem a Aláhův islámem. Ovšem kristovství není požadavkem, ale projevem sdílení a hledání. Naproti tomu křesťanskej imperativ je obsažen ve slovu věř! A kdo uvěřil, tak už nemá potřebu hledat, učit se a postupně se z něj stává tvrdá, houževnatá slupka, tedy ne-člověk. Vyjadřuje to moc dobře proslavený vyjádření Franka Zappy ... nevěřte nikomu nad třicet (je sice neprávem připisováno mnoha slavnejm lidem). To je ta přibližná hranice věku, kdy člověk začíná krnět. A pokud se jedná o tu facku, tak ofic. křesťan by jí neměl vracet.
    Ale víme přeci jak to chodí. Ofic. křesťanství má na svědomí nejspíš nejvíce světovejch hrůz, protože se fackuje dle rozkazu. Duchovní, sdílející a hledající člověk se ovšem rozhoduje podle svýho svědomí. Nefackuje na povel, ale rozhoduje se stupněm svýho poznání a vcítění se do prožitků druhýho, tedy dle empatie. Je fakt, že obvykle ti, co bezhlavě tlučou za to nemohou, protože vstřebali tenhle program z výchovy z medií a z toho, co je obklopuje. Je docela zajímavý jak progresivně v tomhle působící je ofic. sport. Jež mnoho světovejch psychologů nazývá nejrozšířenejší sektou, projevující se všema ohavnejma sektářskejma znakama, který vykazujou i ofic. náboženství.
    Tedy mýmj souhrnem je, že dobře a bez nenávisti umístěná facka je mistrovským dílem. Tedy pádnou a velmi účinnou metaforou kristovskýho jevu. Matěj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Matěji,

      opožděně Ti děkuju za tento komentář - já kristovský imperativ samozřejmě myslel co nejvíce antiklerikálně. :-)

      Vymazat
    2. Je blbýPatriku,
      že většina kleriků si toho ani nevšimne. Ale byl tu ještě donedávna jeden z Indie pocházející jesuita, arcibiskup, dokonce snad i kardinál ze kterýho měl papež a všichni planetární náboženští komandanti určitě permanentní bolení břicha. Jmenoval se Antohony de Mello. Výbornej , spisovatel, psychoterapeut a hlavně statečnej č l o v ě k . A mně fakt nedá, abych ho i na tomhle novým blogu ... nezapomněl připomenout.
      Bed,
      to bylo moc dobrý zakončení noční šichty. Matěj

      Vymazat
    3. Hmmm, když myslíš Matěji :-).
      Som protestant - protestujem proti kostolom. Odkedy som videla taliansky film
      ROMA, neznášam rúcha a hodnostárov v nich. - A videla som raz "čierňavu" pred oltárom..., tým dupľom tam nechodím. - Trochu klamem, lebo v lete som zablúdila do kostola tu v Modrom Kameni - bola svatba a chcela som vidieť nevestiny šaty :-D Pán farár v priebehu 20 minút asi 6x povedal snúbencom aby posilňovali cirkev - myslela som, že zle počujem. Šak posilňovali lásku nie ??

      BED

      Vymazat
  3. Bezpodmínečná láska není zase taková kravina, pokud je člověk na dostatečně vysoké úrovni a ví, jak ji používat. Nenechat se sebou zametat a nenechat si všechno líbit jde i s láskou v srdci, a přesně, jak píše Matěj, i facka jde dát bez nenávisti a podobných do háje stahujících vibrací. Vždyť i zenoví mistři občas mlátí žáky holí :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tím souhlasím Spiiidy...možná jsem tu myšlenku jen nedotáh do konce. :-)

      Vymazat
  4. Docela nekresťansky ale asi kristovsky som v lete dala facku môjmu 32 ročnému synovi. Ešte nikdy som mu to neurobila. Maminka laskavá, empatická a tolerantná bojovala s takouto formou vyrovnania.Brrr..., veď pod moju úroveň.
    Ale po prebdenej noci, čakaním na neho, som sa rozhodla :
    ako tak sedel zmátožený a neprítomný z "nočnej smeny" som ho požiadala aby si dal dolu okuliare. A strelila som mu jednu. Nič - len sa opýtal či táto reakcia bola adekvátna rozsahu jeho previnenia. Nuž som povedala : to máš za všetky minulé "rozsahy" miláčik môj. A konečne sme kámoši. Kristus zvíťazil :-)))) B

    OdpovědětVymazat