Já rád odhaluju tajemství (ještě raději je však vytvářím).
Vše má dvojí stránku, jednu "světlejší", druhou "temnější". Záměrně neříkám, že světlou a temnou – a záměrně užívám uvozovek. Takřka vše je záměr.
"Světlejší" stránka může být totiž docela beze světla v porovnání s nějakou ještě světlejší, takže klidně docela temná. "Temnější" stránka věci může být zase docela světlá, přijde-li nějaký ještě temnější aspekt. Je to relativní.
Jednička může být jednota, ale i egoismus. Dvojka může být spolupráce, ale i souboj nebo přehlížení se na ulici.
Více textu v mé další hudbě. Vítej březne!