neděle 26. ledna 2014

Pár slov k jednomu ožehavému dogmatu

Když řeknu, že je něco pro mě faktem, je to v pořádku. Když mám potřebu o tom přesvědčovat ostatní, nabízím nové dogma. Dnes bych se chtěl s Vámi jen podělit takto při neděli o to, co je pro mě momentálně faktem v oblasti stravy, konkrétně v opozici k populárnímu dogmatu "duchovní je jen ten, kdo nejí maso". Jeho extrémnější podtyp je "duchovní je ten, kdo nekonzumuje jangové potraviny". Zvláštní doménou těchto dogmatistů je, že kdo podle výše uvedených hesel nežije, není pro ně skoro ani člověkem. Jak duchovní, že. :-)

Nebudu zde zabíhat do detailů. K tomu je užitečný TENTO poměrně kvalitně udělaný přehled. Bohužel v praxi má však velké slovo "genetická naprogramovanost", a tak se stává, že někdo, kdo je schopen být vegetariánem, po 10 letech této životosprávy začne mít nějaké takřka život ohrožující problémy, protože má něco jako silnou "masožraveckou paměť". V TÉTO knize o čakrách získává prostor individualita a dostal jsem tam odpověď na to, proč máme každý různé chutě (ať už v rámci našich individuálních období a nebo různé napříč populací). Pokud přijmeme teorii těchto 7 energetických center souvisejících s centrální nervovou soustavou a jejich psychické odrazy, pochopíme, že každý má do určité míry kompas v sobě. Nenavádím k rozežranosti, ale funguje to, že  například první čakra ("uzemnění") si může říkat skrze chuť dle potřeby o určité prvky. Pak zjistíme, proč má člověk potřebující uzemnění či sladění své první čakry tolik chuť na maso, vejce, tofu a červené fazole. Někdy se mohou objevit JEN tyto chutě jako alarm (tedy žádné jiné). Uvedené potraviny jsou podle autorky základními potraviny první čakry, jinak by dotyčný člověk "ulítával"* do sfér, kde ještě nechce být, podobně jako "vysoce duchovní vegetariáni", kteří mají pak problém s hmotou, do níž se narodili.** 


*To, že strava skutečně ovlivňuje psychické stavy člověka, považuju taky za fakt. 
** Tím nevylučuju, že jsou mezi námi lidé, kteří se třeba jako vegetariáni/vegani už narodí a nebo se v ně nenásilnou cestou transformují v průběhu života.

46 komentářů:

  1. Patriku,
    je fajn, že se nebojíš šlápnout i mimo uhlazenou pěšinku. Mojí domněnku, s kterou jsem se rozepsal i u mě v článku "Jím, jíš, jí, jíme, jíte, jedí" jsi dostal zase o level výš. Krásně mi to zapadá do mé skládačky.
    Na člověka je potřeba pohlížet jako na soubor mnoha částí, které jsou vůči sobě v různém poměru (slovo poměr nebrat úplně doslovně). Každý člověk má ten poměr jiný a proto i přísun energie v podobě potravy by měl tomu odpovídat.
    Pokud někdo tvrdí, že konkrétní způsob potravy je jediný správný a poplatný pro všechny, je to pro mě důkaz přílišného egoismu daného člověka, který se tímto pasuje na dokonalejšího než jsou ostatní.

    PS: Zrovna včera jsem narazil na jeden článek pojednávající o nových objevech oficiální vědy, která a teď se podržte, zjišťuje a nesměle a rozpačitě potvrzuje, co ezoterika tvrdí již celá tisíciletí - a to, že rostliny mají své vlastní vědomí a inteligenci. Navíc, mnoho ze zástupců z rostlinné říše má schopnost se učit (projev a důkaz inteligence a potažmo vědomí) daleko více vyvinutější, než je tomu u většiny zástupců říše živočišné. Nemluvím ale při tom o automatických reflexích, nýbrž o skutečné schopnosti reagovat a učit se na základě vnějších vlivů. A to vše prosím - bez mozku! Jakou asi mozek může mít ve skutečnosti funkci? :-)
    Mozek sám se tudíž ukazuje jako nepodstatný pro přítomnost vědomí v daném organismu/hmotě.
    Tudíž postoje vegeteriánsky zaměřených lidí, kteří živočišné produkty nekonzumují z důvodu soucitu se zvířaty tímto považuji za vyloženě mylné. Má snad někdo právo určit, které vědomí je více než vědomí jiné? Zda to živočišné či rostlinné?
    Tímto však nechci nahrát na smeč pránistům, protože získávání životní energie z prány není momentálně pro většinu lidí, ale i zvířat a rostlin z genetického hlediska možné, což má i svoje důvody, které by se nevešly ani do celého článku.
    Patriku, jen tak dál!

    OdpovědětSmazat
  2. Michale,

    děkuju Ti za první komentář a těší mě, že jsem mohl něčím konstruktivním přispět do Tvých myšlenkových pochodů, neboť já za toto z Tvé strany vděčím poměrně pravidelně.

    Co se týče toho článku, tak mi to taky dává smysl. Ačkoli zmírnit utrpení živočichů je pro nás dle mého momentálně prvořadé, je však dobré vědět už nyní (pro toho, kdo je schopen to ustát), že králičí nora vede ještě mnohem hlouběji a bude se ještě po nás jakožto druhu vyžadovat pootočit vnímání mnoha věcí. Včetně těch, o kterých si určití lidé myslím, že už je mají zpracované a tudíž jsou kapitáni svých životů. A restrukturace lidských chutí=látkových/energetických potřeb stěží může proběhnout (jen tak) během jednoho lidského života, když už jsme u toho. Pokud to probíhá formou šoku, sklizeň nebude pravděpodobně příliš úspěšná. A nikomu neberu, že se může cítit lépe po vyřazení toho a toho (např. často diskutovaného masa). Osobně jsme ale na sobě třeba při desetidenním vegetariánství pozoroval, že ještě nechci být nějakou éterickou bytostí; že ve svém věku potřebuju ještě stát nohama pevně na zemi a přiznal jsem si své chutě a nesnažil se vynakládat množství energie na odpor. To ale neznamená, že nesoucítím se zvířaty, naopak mě to velmi trápí. Maso však přijímám s pokorou a nadhledem = pro někoho alibismus, pro mě vývoj.



    A díky za povzbuzení! :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Je pro mne zajímavé sledovat, jak se spousta lidí chce zharmonizovat a splynout s Přírodou. A právě zde vidím rozkol, protože (Petr z blogu Astrální svět to už v jednom komentáři nakousnul) Příroda je založená na koloběhu energií. Tím nyní mám hlavně na mysli onen zapeklitý potravní řetězec. Ale já to nechápu jako řetězec, čili řetěz s dvěma konci, nýbrž jako potravní kruh. I ti z oficiálního hlediska vnímaní jako vrcholnými články toho řetězce, vždy skončí jako potrava pro další živočichy a rostliny z oficiálně prvních/nejnižších článků. Tedy alespoň jejich fyzická těla tak skončí.
      Tudíž zharmonizovat se s Přírodou pro mne obnáší začlenit se i do onoho potravního kruhu - přirozeně. Týrání zvířat je špatné, o tom není pochyb.
      Je potřeba z hlavy vypustit podle mne umělou myšlenku, že silní žijí na úkor slabých. To je něco, co s Přírodou nemá nic společného. Příroda není násilná. Násilnosti v ní vidí pouze člověk, který není schopen a nebo nechce vidět širší souvislosti. Když vlk zabije zajíce, je to násilnost? Z mého úhlu pohledu nikoliv. Ani z pohledu zajíce. Jediná násilnost, která by se mohla tak vnímat, by byla vnímána z pohledu fyzického těla toho králíka, ale kdo může zodpovědně říci, že smrtelné křeče a stahy těla znamenají i to, že Vědomí, Duše chcete-li, je stále v tom těle a prožívá nějakou bolest či utrpení? Je mnoho případů, kdy došlo k vědomému verbálnímu kontaktu mezi člověkem a zvířetem (klidně i posmrtně) a v okamžicích smrti již Vědomí onoho zvířete již žádnou fyzickou bolest nepociťovalo, protože již bylo mimo fyzické tělo. Stejné případy lze hojně nacházet i v lidských příbězích. Zcela namátkou mohu vypíchnout horolezce, kteří zažili pád ze skály. Již v okamžiku pádu sebe sama pozorovali jako třetí osoba z povzdálí, přičemž tělo se ještě bránilo pádu. A je jedno zda pád přežili či nikoliv. To, co chci říci, je snad již patrno.

      Teď navážu na můj předchozí komentář. Je snad kvůli potravě ukončení existence rostliny možno považovat za humánnější než ukončení existence živočicha, když oboje disponuje svým Vědomím (věda to již umí dokázat) byť na rozdílném stupni (nemyšleno z pohledu výše a méně)? Vždyť snad Vědomí je totéž co Život, ne? Tudíž odebrat hmotu(myšleno zabít tělo), v níž se jakékoli Vědomí seberealizuje je z mého úhlu pohledu stejné jak v případě rostliny, tak v případě zvířete.
      Je třeba si tady uvědomit, že ukončit život není totéž jako týrat a v tom je podle mne ten zakopaný pes.

      Abych nezapomněl to hlavní. Když chce člověk být v harmonii s Přírodou, je třeba aby přijal její zákonitosti a smrt jednoho těla (je jedno zda zvířecího nebo rostlinného) za účelem udržení života druhého je jednou ze základních zákonitostí Přírody - koloběh.
      Takže pokud někdo chce a já neříkám že je na tom něco špatného (naopak), žít aniž by to bylo na úkor druhých Životů, již nekoná v rámci zákonitostí Přírody. Z toho mi vychází potvrzení Petrovy myšlenky, že Člověk nebyl konceptován jako součást Přírody. Ovšem jeho umístění do prostředí naší planety, která je na zákonitostech Přírody postavená (ale dost možná i na dalších, vyšších zákonitostech), nutně muselo vést k tomu, že se člověk musel adaptovat. A podle stupně adaptace (a podle dalších vnějších i umělých vlivů) v sobě každý zvlášť nese stupeň této adaptace. A to pak spolu s jeho vlastním Záměrem (osudem) a stupněm jeho plnění nese pocity a genetické úpravy (rušení adaptačních vlivů), které umožňují/znemožňují vystoupit z přirozeného potravního kruhu Přírody.
      To zatím stačí :-)

      Smazat
    2. Michale, konečně reaguju, byť to nemám v úmyslu nějak "okecávat" - vydalo by to na celou knihu a děkuju Ti, že tyhle věci jsi umístil (ještě před tím, než o tom třebas vydáš další článek :-)) právě sem. Při jejich čtení jsem si říkal: "ano...ale proč jsem to do teď nikde takhle uceleně a přímo nečetl/neviděl?" A za to Ti dík. :-)

      Smazat
  3. Ahoj :-)
    Najprv - čo znamená názov blogu ?
    Ku jedlu, ťukol si dobre. - Stručne moje poznatky , keď si silno jangový, daj si banán. JIN.
    Keď ulietavaš to much, si jinový - urobí ti dobre JANG strava. Už som skúsila byť aj vegetariánka. Človek čo bol ním dlho mi povedal, že najdôležitejší je náš pocit. Keď prestaneš býť čím si si zaumienil , otravujú ťa myšlienky, že si čosi nedodržal, nesplnil atp, prosto vina a to je najväčšia blbosť a jed. Som v období, kedy moje zažívanie, kosti, po úraze sú krehké, potrebujú a znášajú dve mäská : losos, a kurča. - Takže ich jem a ďakujem sa, že ma nasýtia, že môžem mať ich silu. Ďakujem ľuďom čo ich chovali. - Vďaka vyslaná za to čo máme, maže dogmy :-)) . Mrknem si aj tvoje linky, dík. B

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, název blogu? :-) Měl by to být můj vlastní název, scelení různých aspektů osobnosti a oblíbené číslo. :-) Má to řadů skrytých významů, které si nechávám pro sebe a hezky si je vykládám. :-)

      S tou rovnováhou jin a jang mi to dává smysl a vlastně na tom staví ta autorka knihy o čakrách. :-) Ano, ty pocity...viz má reakce pro Spiiidyho.

      Ke kostem - vápník se dá dohnat z máku, ale i řady jiných bylin. Ano, nazývám tu veřejně mák bylinou. :-D

      Smazat
    2. Pekné, pekné ... si mi dal, zas viem houby čo to znamená :-)) B

      Smazat
  4. Abych to dovysvětlil. Fyzické tělo člověka pochopitelně podléhá plně zákonitostem Přírody - potravnímu koloběhu, ale ta duchovní část člověka se mi již jako další doplněk (jako je třeba strom, pták, skála apod.) do Přírody nejeví. Člověk jako celek je z mého pohledu "bytost mezi světy". A proto ať se na něj díváme jako na fyzickou bytost nebo jako na bytost duchovní, vždy se najde mnoho rozporů a vymýšlí se mraky postulátů, aby tak nějak co nejvíce pasoval tam i tam. A to je problém, nelze člověka posuzovat podle jeho jednotlivých částí. O to těžší to posuzování je, když sebe sama vnímáme jako tělo a mysl tady v hmotě - např. na Zemi.
    To aby to nevyznělo, že člověk nepodléhá Přírodním zákonitostem (nemyslím fyzikálním), jak by se mohlo z předchozího komentáře zdát. Vždy píšu pomaleji, než přemýšlím a pak to takhle dopadá :-)

    OdpovědětSmazat
  5. Tohle téma mám moc rád,
    člověk se v něm totiž o sobě a lidech kolem hodně doví. Protože jo ... maso? Či ... ne maso? Což je blbá a zbytečná emoce při který se většina lidí docela svlíkne. Přehled TENTO je mimo nepatrnejch neshod - když tedy pominu energii šoumena Yurovskýho, tak v téměř naprostý shodě s ním. Ale je mi docela jasný, že s tímhle na první, desátý, atd. přečtení to těžko může někdo přijmout. S vyjímkou toho, že už mu je hodně zle! A to se mi naštěstí přihodilo docela brzo, tak v osmatřiceti letech, když jsem dokončoval stavbu svý první chalupy.
    Kdy jsem začal zjišťovat, co to je pálení žáhy. Jak člověka rozdováděj bolesti v okolí jater a díky blbýmu trávení zhoršující se až k nesnesitelnosti problémy se zlatou žílou. Mimo jiný samozřejmě odcházela psychika a taky vidění. Tak jsem zvažoval proč? Dyť dělám všechno jako dřív a najednou tohle? Je to snad věkem? Nebo tím, že stále dělám to, co dřív? A vyšlo mi, že spíš to bude tím druhým.
    Tohle se mi naštěstí přihodilo v osmdésátejch letech, kdy se začaly objevovat knížečky různejch léčitelů a když jsem do nich nakoukl, tak mi to potvrdilo, že fakt už nemůžu dělat všechno jako zamlada. A před stavbou druhý chalupy už jsem byl téměř vegetarián. Protože v tom předchozím stavu bych se toho neodvážil. A jelikož druhá stavba byla větší v členitějším terénu a navíc na samotě bez cesty, tak první na řadu přišla ona a trvalo to od května do šestýho prosince a bylo to 138 demprů podkladu cihel, betonovejch překladů a vývozů ze staveb a pak makadamu a štěrku, cca 400m cesty. Lopatou a rukama.
    A zase průšvih, začínal jsem mít pocit, že jsem jak bláto a tak jsem si v září začal postupně ordinovat bílkoviny. Nepomohly a tak postupně i maso. Jenomže zas nic a bylo hůř! A tak jsem usoudil, že zvolním tempo a vrátím se k rostlinkám. No a za ty tři měsíce jsem se dal opět dokupy a dokončil cestu. Přes zimu jsem vyladil formu a chalupu za pár roků dostavěl.
    Já vím, že tohle nemusí fungovat u každýho, ale každýmu vřele doporučuju ... aspoň to zkusit. A vlastně si sám pro sebe prozkoumat zda jsem všežravec, či býložravec. Pak debaty tohoto druhu pro dotyčnýho ztratěj smysl. Je možný, že člověka může potkat s přibejvajícím věkem změna, nebo pocit, že by rád zas okusil, ale myslím, že tělíčko dotyčnýmu řekne hele! Hele člověče, není ten komentář moc dlouhej. Matěj

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Matěji,

      už na začátku svého příspěvku jsi to dle mého velmi dobře vystihl. Ukáže se schopnost tolerance /je jedno o jaký tábor jde/ a míra egoismu, jak už psal Michal. Takové to "to, co dělám já, je správné pro VŠECHNY". Každý za sebou máme různorodé cesty...a přerod, o který ses s námi podělil, považuju za krásnou ukázku nenásilné přeměny a naslouchání tělu. :-)

      Smazat
  6. https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10201299068587380&set=gm.795057447186479&type=1&theater

    ... došlo i na Mongolov :-DD

    OdpovědětSmazat
  7. Ha, a já zrovna psal o hladu, to jsou náhody toto xD

    Moje babička, která už není mezi námi, se řídila jednoduchým heslem - pestrá strava a všeho s mírou. A tyhle dvě jednoduchý pravidla jí zajistily dlouhej a zdravej život, i v 80 se sprchovala studenou vodou, cvičila jógu a s ničím si nedělala moc těžkou hlavu. A co z toho vyplývá pro mě? Nezabývat se až tolik tím, co jím, protože hlavní slovo, co se týče mého zdravotního stavu, má můj přístup k životu.

    http://spiiiidy.blog.cz/1209/jez-si-cokoliv-chces

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Spiiidy,

      mně z toho vychází hlavně, že jsi měl výjimečnou babičku. :-)

      A souhlasím - na Tvůj článek bych málem zapomněl - všem doporučuju! O tom to je. Pro tělo (nejen pro nej) je mnohem destruktivnější pocit viny než samotný zdroj výčitek. Řešení vidím v tom nevytvářet si zbytečně pocit viny a nebo se chovat tak, abych pocit viny mít nemusel.

      Smazat
  8. Ahoj,
    ještě dopovídám to co jsem včera jen nakousl. To, co tu řešíme je typická p o l a r i t a, tedy záležitost programu mysli. A protože polarity, který mysl dle intencí svejch či těch zvenčí tvoří, jsou důvodem našich inkarnací, tak je dobrý si uvědomit, že ze systému polarit nelze s tímto manipulovatelným nástrojem yystoupit! Nehledě na to, že onu zdánlivou mnohost polarit je nutný řešit ... kus od kusu. Když totiž vyřešíme jednu, a to je moje zkušenost, tak trošinku pootevřeme svoje vědomí na cestě k tomu, čemu říkáme vyšší Já. Víte, vyšší Já nemůže mít problém s binaritou, protože ono oproti Popletovi VÍ! Včera v komentáři jsem popisoval cestu, jak jsem se s jednou polaritou téměř vypořádal. Tedy s tou, která je předmětem Patrikova článku. Jíst maso, či nejíst? Je to přeci Shakespearovská klasika, kterou on pouze jenom nadhodil v oný vrcholový fázi bytí, tedy ve frázi " být, či nebýt", nikoli ovšem řešil a vyřešil. Protože on věděl, že řešit BYTÍ je otázka už těch nejvyšších forem lidskýho vědomí.
    Zkuste si v klidu projít tuhle závratnou tragikomedii, v níž je přítomna, jako v každým životě a situaci spousta vyhrocený binarity, která je ovšem řešena pouze tak, že se protipól obvykle a "naprosto zbytečně" odstraní. A tím on ukazuje přesně na to, proč s tímhle nářadím roztěkaný mysli to nejde řešit. Duality člověk naší úrovně přímo z-přítomňuje, protože se nezaměří na vyřešení aspoň tý, která ho z nějakýho důvodu nejvíce trápí. Tuhle, která mě přímo vzrušovala jsem si vyřešil a možná mi to ušetří jednu zbytečnou cestu do týhle zkušební reality, jejímž vrcholem, tedy aspoň si to myslím, že je vyřešit onen shakespearovskej problém. Prostě ... i když k tomu byla dlouhá cesta, tak já už nikdy nebudu jíst maso zvířat kvůli tomu chovanejch. Při čemž si jsem vědom toho, že toto pro lidi a svět nebude lehce řešitelnej problém i na technologický úrovni. Zvláště když budou hledat a nechaj do toho vstoupit všechny možný kličky a výmluvy, jenom proto, že z nich šelmy udělali rodiče a systém. Ale to je docela dobrá výmluva, že? Zvláště když je tu souhlas a podpora miliard bližních. Jo mimochodem, už jste si někdy, dívaje se mu do očí ... zabili svoje zvířátko k obědu? Já jsem to jednou udělal, byl to sice jenom kapr a dívat se mu do oči moc nešlo, ale už bych to nikdy neudělal a rači jsem pak byl pár desetiletí pokrytcem, kterej pouze usedal ke stolu? Matěj


    klasiky stejně jako být, či nebýt Už nebudu jíst maso, aby kvůli tomu byla trápena zvířata

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Matěji, díky..!

      S tím Shakespearem to byl krásný vstup, rád bych jen navázal na to další:

      ve většině věcí pokračujeme vlastně jen proto, že jsme byli k pokračování vedeni ("dědičný hřích"?) a někdy i až takřka naprogramováni.

      Jsem si vědom, že jak se vše za poslední století, desetiletí, zrychlilo, tak tu rychlost a rozežranost předáváme dětem dál jako by toho už nedědily dostatek "zátěžového" z minulých generací (nesprávné mýty ve výchově atp. - většinu populace chodící po Zemi tak dnes ovládají nezpracované záležitosti z dětství!).

      A mně se nelíbí hlavně ta rozežranost, kdy je chována kvůli dennímu přísunu masa spousta zvířat jen kvůli porážce. Naši skromnější předkové sice také zvířata chovali za tímto účelem, ale dělali to naprosto jinak a oproti současné společnosti v malém měřítku! A když byl člověk předchozích ér v nouzi (evropské zimy), bylo maso, naučil se to zřejmě během doby ledové - co jiného měl taky dělat? Proto se rodíme víceméně všichni (asi) s "upgradovaným" trávením. Většina dětí ale maso odmítá /obzvlášť tučné, vepřové atp./. U většiny lidských těl přemíra masa dříve nebo později způsobuje neplechu.

      Možná budu radikální, ale naznačoval jsem, že to maso může být potřeba spíše energetická (pro přejinované lidi) než látková a víceméně tak trochu rituální. Jak už psal Michal, myš, jež je kořistí kočky, sice vyprodukuje asi předtím pěknou dávku emocí, ale když jde do tuhého, může dojít k časové smyčce a vědomí být už dávno pryč. Z tohoto hlediska - když měl člověk třeba ještě rozšířenější vnímání a neprožíval tak dualitu - mohl třeba cítit jistotu ohledně své pozice v potravním koloběhu.

      A mimo jiné Michale děkuju za také málo uvědomovaný postřeh - i ti největší predátoři jsou po smrti zkonzumováni těmi na nižším postu. :-)

      A ještě na závěr - upřímně jsem se tomuto tématu dlouho pacifisticky vyhýbal a nechtěl vidět krutost přírody, věřil, že všichni směřujeme k vegetariánství. Teď mám zase trošku pocit, že vše je na svém místě.

      Smazat
  9. Patriku,
    tam na konci mýho komentáře za podpisem, zůstalo něco, co asi tlačili řádky, hm?

    Ale je velkej rozdíl, když obyvatel severu z nezbytí lovil, nebo ještě teď možná loví na zimu maso, což vychází z fungování potravního řetězce a je to jeho boj o zachování života. Ale na druhý straně ... má snad nouzi ten, kdo na čtyřicátý rovnoběžce v třicetistupňovým vedru baští maso,pouze proto, že mu chutná. Lovil ho snad z důvodu přežití ne, ale koupil ho v marketu a vůbec netuší, co hrůz to kdysi živý maso zažilo. Kdysi jsem asi dva roky dělal krmiče krav a ty hrůzy jsem viděl a dokonce jsem se na nich někdy z mnoha různejch důvodů i podílel. Ty důvody popisovat by bylo dlouhý a vůbec se jimi neomlouvám. Bylo to zvěrstvo, pardon to je špatný slovo, bylo to "lidstvo"! Dokonce mi to pak pomohlo pochopit "lidstva" páchaný "lidmi" na lidech v koncentrácích. Zkuste si promluvit s nějakým řezníkem, co makl na velkejch jatkách. Ta zvířátka se někdy ani neomračují, rozřežou je na mašinách za-živa. To prezentoval ve svejch dokumentech i Yurovski a rovněž spisovatelka, teď si nevzpomenu na jméno, jež zapisovala promluvy Totha. Já nemluvím o Eskymácích, co musej lovit tuleně, aby přežili, ale o nás. Matěj

    OdpovědětSmazat
  10. V noci mě napadl takový malý osobní důkaz mé domněnky, že Člověk jako součást do Přírody tak nějak zcela nezapadá.
    Každý druh tvora - rostliny i živočicha pokud náhle vymře bude znamenat vždy větší či menší narušení jak potravního kruhu, tak tím pádem místní či globální rovnováhy v Přírodě. Vždy se s tím Příroda nějak vypořádá, ale půjde o zásah.
    Kdežto v případě člověka by tomu bylo jinak - obráceně. Pokud by náhle vymřel člověk (a to i v případě, že by existovali jen a pouze přírodní kmeny a civilizace jako taková by neexistovala), pak by to s Přírodou nikterak nehnulo. Nic by totiž v potravním kruhu nechybělo.
    Není to zvláštní?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. JE. Už mě to někdy trklo, jen ne tak jasně jako Tebe. :-)

      Smazat
    2. Ještě vidím, že jsem se blbě vyjádřil. Předposlední věta neměla být "Nic by totiž v potravním kruhu nechybělo." nýbrž "Nenarušilo by to rovnováhu.".

      Smazat
  11. Napsal jsi to moc dobře. Nemám, co bych k tomu dodala. Maso nejím, protože od té doby se u mě neprojevuje tolik agresivity a zároveň mi přijde otřesné, v jakých podmínkách zvířata chovají, jen aby je pak zabili. Myslím, že v takovém množství, jako dnes, se maso jíst nemusí. Lidi jsou rozežraní. Čakry mě zajímají a zrovna knížkou, na kterou odkazuješ, jsem nedávno listovala :-)

    OdpovědětSmazat
  12. Joj Michale,
    přesně takhle to je. Člověk by tu "možná" chyběl jenom pár domácím mazlíčkům. Ale je blbý, že nějakou dobu nejspíš i těm, který zavřel do výkrmnejch koncentráků. Kdo by pak ty miliardy zvířátek odvázal z řetězů, otevřel klece a klimatizovaný haly, lodě, zavřený kamiony a železniční vagony. To by pak chudinky musely čekat až to všechno zrezne a rozpadne se. Hm, taky blbej konec. Člověk dorostl do hodně nezodpovědnýho a zlýho neřáda. Matěj

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Matěji, ty jsi nepochopil mojí myšlenku. Já psal o koze a ty o voze (případně obráceně) :-)

      Smazat
    2. Jo, ale z obou komentů mi šel mráz po zádech.

      Smazat
  13. Jo dobrý,
    tak to rozveď, proč já o V a ty o K? Já Tě přeci pochválil za myšlenku, která mě nenapadla a dopsal jenom to, co ty jsi nezmínil, či opoměl. Proto existujou komentáře, ne? Matěj

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Matěji,
      mohu-li do toho vstoupit, pak Michalova "koza" byla obecná úvaha o tom, zda člověk jako druh vůbec zapadá do pomyslného řetězce (pokud by vyhynuly například včely, celý ekosystém by se nejspíš zhroutil, pokud by však vyhynul člověk, vpodstatě by se vůbec nic nestalo).
      Naproti tomu ty jsi svým "vozem" emotivně popsal situaci po případném kataklyzmatu, kdy by došlo k zásadní decimaci lidstva.
      Aspoň tak jsem tomu rozuměla já. Takže o žádné kritice tu myslím nebyla řeč. :-)

      Smazat
    2. Pochopil jsem to taky jako Vla Bi. :-)

      Smazat
    3. No,
      mám pocit, že jste si nevšimli na začátku mýho kom. onoho joj Michale, přesně tak to je!?!?!?
      Vždyť já vím, že člověk vůbec není kompatibilní s prvky na zemi, takže to musí bejt výsadek. To přeci objevili a zveřejnili už před lety američtí genetici. A protože se o tom, jako o všem důležitým moc nemluví, tak o tom dokonce píšu v templářovi. A to dál, co následuje je moje úvaha o tom, co by se mohlo přihodit, kdyby k tomu skutečně došlo. A dál rozvádím jen jiný varianty. Já proti tý základní Michalov-tezi naprosto nic namám. Matěj

      Smazat
    4. Vlabi,
      Michalova moc dobrá obecná úvaha, která by mohla mít zásadní dopad na život planety se měla v našich hlavách do důsledků ř e š i t ! A ne ji okecávat, jak je obvyklým zvykem, tam odkud jste odešli. Já se jen pokusil tomuhle dát směr. Nic víc, nic míň. Jestli Vám to nesedí, tak se můj svět nezboří. Matěj

      Smazat
  14. Michale,
    ta Tvoje myšlenka furt vypadá dobře. A jako takovou by mě jí nikdy nenapadlo ve zlým napadout. Snad komentáře píšem proto, že kdykoli uvidíme nějaký ale, nebo kdyby který pisatel možná neviděl, tak se snad můžem odvážit ho popsal, ne?. A docela nechápu proč Tě to tak rozčílilo. Dyť jsi to myslel jako hypotézu, ne? Je fakt, že jsem si nevšiml tý změny poslední věty dalšího Tvýho krátkýho komentu, která ovšem (tedy alespoň podle mne) nic neřeší.
    Protože druhý kdyby je, že v případě hromadnýho a rychlýho vyhynutí člověka by se nejspíš jednalo o kataklyzma se kterým by se svezlo veliký % vyšších živočichů a vlastně by zůstal život jen pod zemí a ve vodě (což je možná další moje blbá představa). Takže by tu v případě přítomnosti i pouze jen přírodních lidskejch kmenů v řádu možná milionů, přeci jenom došlo k drastickýmu hynutí mnoha vrstev potravního řetězce, což by docela určitě vyvolalo v různejch částech planety značně nerovnovážnej stav. A to vůbec při tom neuvažuju o oněch miliardách lidí přítomnejch teď a tady, který jsem uváděl v prvním komentáři. A proto Systém, kterej je chytřejší a informovanější než my ... se velmi rozumě rozhodl hubit nás ne katastroficky, ale plíživě a pomalu. Tedy žádnej kalup dámy a pánové, protože to nejhorší je ze dne na den. A tu Tvoji myšlenku jsem pochopil pouze a jen jako Popleta Matěj. A s tím se nedá lautr nic dělat.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Matěji, z toho, co jsi mi odpověděl poprvé a z toho, co píšeš znovu, mi opravdu vychází, že píšeš úplně o něčem jiným, což ale může být moje chyba, protože jsem se třeba blbě vyjádřil.
      Tvůj začátek "Joj Michale, přesně takhle to je..." mi logicky připadal, že se vyjadřuješ k tématu z mého komentáře, ale následující věty byly o něčem jiném a proto jsem napsal to, co jsem napsal.
      Ale přiznám se, že i tvým scénářem jsem se v hlavě už nespočetněkrát zabýval. Jsem totiž postižený :-) knihou (nikoli filmovým zpracováním, které bylo ubohé) Den trifidů (totéž téma je vyšvihnuto i ve filmu "Já, legenda") a mockrát jsem si v duchu přemítal, co bych asi jako dělal, kdyby ... a chovaným zvířatům jsem se věnoval obzvlášť podrobně, přece jen se mě to docelá týká, ne? :-)

      Ty řešíš hypotetickou situaci, která by nastala, kdyby... (viz. výše)
      Kdežto já se zabývám myšlenkou teoretického účelu existence člověka, proč zde na Zemi a k čemu. Zabývám se nikoliv důsledkem, ale příčinou.
      Co jsem napsal je pouze prvotním nástřelem, prvním krokem v hypotéze, kde prozatím v hlavě vylučovací metodou skládám jednu cihlu k dalším.
      Ale možná :-) v dohledné době někde tady kolem na tohle téma vznikne článek.

      Smazat
    2. Michale,
      a o čem byly ty následující věty? To Tě tak sebralo, že by to vadilo pár domácím mazlíčkům ... atd.. Copak si nemyslíš, že by se to, co popisuju nemohlo přihodit? Pak Ti asi chybí něco, čemu se říká konstruktivní fantasie. Matěj

      Smazat
    3. Michale,
      Ty mi vyčítáš, že řeším hypotetický situace. Jasně, přiznám se bez mučení.
      A můžu se Tě zeptat, co řešíš ty?
      Já jsem tedy pochopil, že si nadhodil hypotetickou otázků, co kdyby náhle vymřel člověk? Všiml by si toho někdo?Je to tak?
      Takže já číním řešením svejch konsekventních hypotéz hlouposti a Ty se jimi chceš přiblížit k teoretickýmu účelu existence člověka. Hm. Dobře. Proč ne?
      Já se zbytečně zabejvám dúsledky a Ty příčinami.
      A přeci víš, co je tou hlavní příčinou. Už aspoň třicet komentůtu tu mluví o jakýmsi ne-teoretickým pojídání masa, zvířátek chovanejch pro tento účel v ohavných systémních zařízeních. Zvláštní, co?
      A víš proč se mi to zdá zvláštní? Protože Ty jsi tenhle problém nevyřešil u sebe a chceš ho teoreticky řešit na stránkách blogu. Nezdá se Ti, že přesně tohle dělaj třeba naši politici?
      Promiň mi a promiňte mi tenhle kontroverzní komentář, ale jinak jsem nemohl. S úctou ke všem zůčastněným. Matěj

      Smazat
  15. Dobrý večer, všichni, jak jsme tady, tak dřív, nebo později to maso prostě jíst nebudem. Děje se soustavnej posun, každý měsíc se nám něco změní a ta strava, přichází to samo, mladý lidi to mají jednodušší, protože dětem a mladasům do 20 maso spíš nechutná a rodiče jim to nutí, aby dobře rostly:) , pokud můžu mluvit o sobě, tak maso jsem odmítala úplně tak do 23 let, dokonce jsem ho tajně při obědě schovávala, nebo pak hodila našemu miláčkovi k boudě:). - myšleno pes:) ted sním tak 3 kg za rok a to většinou kuře, nebo někde maso v něčem schované. beru jako fantasticky pozitivní, že se u nás prodává tak hnusný maso a je drahý, ono to urychlí závislost na něm, protože si i starší a staří lidé odvyknou. . . . takže super. . . ahoooj iva

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Ivo,

      jako souhlasím s tím, že k vegetariánství (a nemůžu popřít, že třeba i někam dál) směřujeme a největší masoví závisláci si - kdo ví - budou muset když tak sami lovit. Tam se taky vlastně ukáže, kdo má doopravdy maso jíst; kdo dokáže zvíře ulovit. Jak říkal někde nějaký indián či co: "když krokodýla chytím, je to jeho karma, když mi uteče, je to taky jeho karma".

      "beru jako fantasticky pozitivní, že se u nás prodává tak hnusný maso a je drahý, ono to urychlí závislost na něm, protože si i starší a staří lidé odvyknou." - Tahle věta mi nedává úplně smysl. Protože je maso hnusný a drahý, jsou lidi závislejší a proto si rychle odvyknou? :-o :-)

      Smazat
    2. Ivo,
      nad tvým příspěvkem mě napadlo, že by bylo zajímavé, kolik by na světě zůstalo masojedů, kdyby si každý musel tu svou porci zabít (neřku-li ulovit :-)))

      Smazat
  16. Ach jo,
    po důkladným přečtení posledních příspěvků Michala a Petra na jejich blozích musím fakt uznat, že směr jejich uvažování o smyslu lidský přítomnosti na naší planetě protrhnul a rozšiřil i můj doposud velmi omezenej plůtek možností a důvodů, proč tu vlastně jsme. Možná kdyby ty članky předcházely tuhle konkrétní debatu o konzumaci masa (jíž stále na našich rovnoběžkách považuju za zbytečnou, krutou a ne-lidskou) do který byla vložena ona Michalova zajímavá úvaha, jež se Patrikova tématu vlastně netýkala, tak bych nejspíš reagoval podstatně uvážlivěji. Ale už se stalo. Je to velkým poučením pro mně a možná by mělo bejt i poučením pro Vás blogery při řazení článků a jejich moderování. A pokud jsem se někoho nešetrně dotkl ve víru svý oprávněný obhajoby ne-konzumace masa, tak se velmi omlouvám. Matěj

    OdpovědětSmazat
  17. To many words .... B

    OdpovědětSmazat
  18. Bed, opět mnoha zbytečnými slovy se pokusím vložit k tomuto článku ještě jeden komentář, kterej z mýho pohledu - možná - osvětlí ono trochu zbytečný nedorozumění. Víte, že já tíhnu spíše k obraznýmu vyjadřování. A dost často používám schémata převzatý ze SV. V úvahách blázna č.4 a ve 20. kap. letos vydávanýho dílu templaře tuhle Michalovu myšlenku vyjadřuju v systému devíti Matrjošek, kdy ta poslední, tedy člověk ... zužitkovává zbejvající M pod sebou. Na čemž, až po ono dle mě zbytečný zabíjení, žádnou nehoráznost nevidím. Špatný na tom je pouze to, že jsme tohle měli využívat a rozvíjet, nikoli zneužívat! To říkám proto, že tahle devátá M při svým sestupu z hodnot, který zde měla užít a rozvinout - už několikráte po sobě - začala napodobovat parazita. Ovšem s tím, že paradoxně ztratila zábrany našich mikro-souputníků, kteří nikdy nepřekročí míru toho, aby zabíjeli svýho hostitele a živitele. A dnes její hrubost, nadutost, obrácenej směr růstu a zneužívání všeho a všech, přibližuje planetu ž i v i t e l k u stále rychleji a rychleji k tomu, že se stane neobývatelným místem. Klesli jsme totiž na úroveň 4. příčky, ovšem s přívlastkem ZHLOUPLEJ PARAZIT! Možná, že tohle je s jistou dávkou obraznosti možno považovat za alespoň částečný vyjádření spíše vědeckýho přistupu Michala. Matěj

    OdpovědětSmazat
  19. Ahoj Bed,
    opět mnoha slovy se pokusím - z mýho pohledu osvětlit to možná zbytečný nedorozumění.
    Víte, že můj způsob vyjadřování je spíš obraznej a dost často vycházím ze symboliky SV. V úvaze blázna č.4 a ve 20. kap. letos vycházejícího templáře jsem psal o stejným tématu, jako tenhle článek, kterej u mne popisuje devět Matrojošek od nerostů až po člověka. Dá se říct, že obrazně vyjadřujou existenci na planetě, tedy současně i to, co Michal nazývá potravním kruhem. Hlavní důvod mejch reakcí byl o tom, že člověk a lidstvo jako č. 9. začalo vždy velmi brzo a už mnohokrát brát planetu ne jako dar, ale místo drancovní. Tedy přestal dar zvelebovat, až se nakonec postupně vždy ztotožnil s programem parazita. Ale když zevšeobecním, tak paraziti č. 4. se nikdy nesnaží zabít toho, kdo je jeho hostitelem a výživou. Naproti tomu člověk ve svým mentálním vývoji sestupuje tak nízko, že ho lze titulovat už jenom parazitem zhlouplým a zpitomělým svými negujícími možnostmi. Z nichž jednou z nejzrůdnějších je moc! Pro kterou je schopnej zničit i svojí živitelku planetu. Nevím jak Vy, ale já se považuju za součást lidstva a tedy nesu plnou zodpovědnost na onom svinstvu. A je úplně šuma-fuk, jestli maso jím, či nejím. Doufám, že tu jsme od toho, abychom jedni alespoň jeho konzumaci omezili, a tak alespoň ulehčili zvířátkům jejich existenci. A všichni dohromady hledali možnosti koexistence s ostatními osmi Matrjoškami tvořícími Matku Zemi. Tady totiž žádný kecy, ať znějí obrazně, či vědecky neobstojí. Protože když nic neuděláme, tak jsme mrtví a tím nemyslím, že jenom tělesně. Důvodem našich inkarnací není jenom zvelebování ducha, ale spoluodpovědnost za planetu. Když jí necháme teď s částí přilehlýho vesmíru zničit, tak jsem přesvědčen, že za to zaplatíme rovněž i faktickou smrtí duše. Neumím si totiž představit vůbec nic, co jinýho bychom my upadající entity ve vesmíru mohli mimo toho co děláme teď a tady, tvořit jinde. Ale velmi jasně vidím, že pokud existujou vyšší světy, tak přeci ty existence, co nechaj zničit jejich nevšední dar, ONI nemohou mezi sebe přijmout. A myslím, že přesně tuhle idiotskou naději se nám snaží implantovat ve shodě Systém i channeling. A jestli vyšší světy neexistujou, tak tím víc by se bytost člověk měla snažit neničit budoucí svět svejch dětí a vnuků. Matěj

    OdpovědětSmazat
  20. Vážení,
    docela se omlouvám za dva skoro stejný komentáře, k nimž fakt došlo nechtěně. A stalo se to tak, že když jsem napsal první a chtěl ho odeslat, tak jsem měl potvrdit účet Googlu. A jak jsem se to snažil rychle vyřídit, tak najednou text fííí a byl v čudu. A protože jsem si myslel, že se vymazal (když se pod článkem neobjevil), tak jsem sesmolil ještě jeden. Je to docela srandovní co? Jak jeden starej Popleta, popleten počítačem o kterým lautr nic neví (tedy mimo to, že má klavesnici a obrazovku) se snaží poplést blogera. Patriku promiň. Matěj

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Matěji,

      úplně v pohodě. :-) A omlouvám se, že nestíhám reagovat, jsem rád, když stíhám publikovat komentáře. :-)

      Hezké únorové dny všem,
      Patrik

      Smazat
  21. TO Many WORDS - nepatrilo Matěji Tebe, ale akosi všeobecne. Ak chodím na blogy, kde si aj TY tak hlavne kvôli tvojim komentom.
    Papa, ďaleko ale blízko , B

    OdpovědětSmazat
  22. To víš Bed,
    my trochu v letech a jimi poněkud zatížení, těžko budeme našema těžkopádnejma moudrostma prohánět Michala s Petrem v jejich rozletu. A to je nejspíš dobře, ne? A dík Matěj

    OdpovědětSmazat