Podruhé k životně důležitým formulacím a k velikonoční symbolice

Ahoj všem!

Tak můžu začít reakcí na nedávný Matějův komentář k předchozímu příspěvku Pár životně důležitých formulací:

"Matěj Popleta19. dubna 2014 21:34

A Patriku,
nepatří do tý serie problémovejch slov i PŘÁNÍ? Proto Vám všem přeju, krásný, jarní svátky. Matěj"

Nejprve mě to v první vteřině táhlo Matěji (a Vy všichni ostatní) ke kladné odpovědi, jenže má dosavadní zkušenost mi říká, že se právě dneska přeje vše a poměrně snadno. Potíž vidím v tom, že ta slova jsou už vyprázdněná. Ŕíkáme "dobrý den" a přitom tomu druhému člověku SKUTEČNE nepřejeme, aby ten den byl dobrý. Vzpomeňme si jen na filmy pro pamětníky, kde byl každý pozdrav opravdu pozdravem a spojení typu "dobrý den přeju" měla říz! 

Pokud jde o přání sváteční, ta podle mě taky málokdy myslíme ze srdce: přejeme přece pěkné svátky kolikrát kdekomu, redukujeme to na aforistické SMS zprávy atp.

Zdroj ZDE

Chtěl jsem se původně dnes ale podělit o postřeh k velikonoční symbolice. Vlastně nevím, jak to vzniklo, ale zajíc je jedním ze symbolů Krista, to za prvé. V zemích, kde nosí velikonoční vejce zajíc, nosí tedy Kristus nový život. Připadá mi komické, že jakmile máme na stole čokoládové (resp. pseudočokoládové) velikonoční zajíčky s vajíčky, už si neuvědomujeme tento význam. A tak je to s mnoha symboly, ale vlastně znaky vůbec. 

Krásné velikonoční pondělí! :-)

Kterak jsem se notorikem stal...

Zdroj ZDE

...chachá, tak sem po delší době něco napíšu neformálněji jako kompenzaci, že jsem tak dva týdny ani nepublikoval komentáře. Už si na to dám ale pozor a všechny sem pravidelněji klikající tímto srdečně zdravím! 

Takže k věci: ani už nevím, kdy to začalo, ale jednoho dne jsem zkrátka začal čas od času večeři splachovat pivem. Prostě jedno k večeři, tečka. Postupně se ukázalo, že večeřím každý den. To znamená, že i pivo mám každý den. Stal se ze mě fajnšmekr, vyhledával jsem nejrůznější speciály, různé chuti, ne jen něco obyčejného na spláchnutí. Až jsem se najednou ocitl ve fázi, kdy jsem si řek, že jsem vlastně jako že závislej, protože když si jeden den to pivo nedám a nebo si dám místo toho nealko, není to ono. Zjistil jsem, že se na trávení večeře někdy jen vymlouvám a že jsem prostě už asi noťák. A hlavně: už mi nejde ani o tu chuť, nevnímám to, člověk se přepil. Jde o ten mechanismus (to vzniká takto pak i u kuřáků). Sebevětší speciál Vám prostě nebude chutnat, přesto však musíte něco lemtat. Takže jsem došel k otázce, zda to tak není i se zážitky, jejichž přemíra je nám moderní dobou vnucována jako norma... že čím víc se něčeho přejídáme či přepíjíme, tím menší to pak má v závěru hodnotu či chuť. Takže opravdu zřejmě všeho s mírou...

P.S.: Každopádně jakožto (tak trochu) slušňák bych nějakou tu neřest v rámci rovnováhy asi mít měl. 

Grammy 2014: Best Rock Song – Paul McCartney a zbytek Nirvany

Na začátku mého psaní byla hudba. A protože to letos bude 10 let, co jsem poznal Nirvanu, nepřipadá mi úplně od věci zde upozornit na to, jak mě překvapilo, že v roce 2014 získal zbytek Nirvany ve spolupráci se slavným „bítlsákem“ Grammy za tzv. „nejlepší rockový song“ . To by mě nikdy nenapadlo. 

Konspirace č. 1: Kurt by byl velmi rád, kdyby se takové spolupráce dožil. 

Konspirace č. 2: Neoživl teď pozůstatek Nirvany zničehonic snad právě kvůli tomu, že letos v dubnu uplyne 20 let od Kurtovy smrti?

Vítejte...

...na tomto zbrusu novém blogu. Někteří mne možná znáte. Rozhodl jsem se začít od znovu a starý blog fungující v období 2009 – 2013 smazat.