Skrze mailovou korespondenci jsme s Matějem díky tomuto příspěvku diskutovali na téma současné poezie a Matěj mě požádal, abych sem umístil minimálně tuto jeho stěžejní myšlenku ohledně toho, co bychom mohli podniknout:
"Ahoj Patriku, dík za to, že jsi otevřel ... něco jako poetický okýnko. Nevím jestli Ti přišlo vhod, že jsem na to nereagoval komentářem, ale jakousi "na koleně" vyrobenou replikou s vnukem sedícím mi na klíně. A protože tam chyběly písmena, tak jsem to včetně těch odpovědí Vlabi a Michalovi smazal. A dík, že jsi to tam vrátil opravený. Docela by mě bavilo uveřejňovat třeba touhle formou poesii, kterou jsem publikoval kdysi dávno u Ludvíka Hesse v Divokým víně, a to už na konci šedesátek. Ovšem bylo to jen do doby, než to normalizátoři zatrhli. (...) Mohlo by to bejt třeba i tak, že by bylo daný téma a básně by se staly čersvejma replikama a mohlo by se zúčastňovat víc autorů. A třeba by to vedlo i k založení nějakýho literárního spolku. Když jsem koukal po blozích, tak tam je poesie dost, ale nemá to "tento" tvar a energii spojenejch vědomí. A na týhle úrovni se tady už spousta desetiletí nic kloudnýho neudálo. Matěj"
Dodatek:
"(...) myslím, že tady fakt není blog, kterej by se aspoň z přiměřený části programově věnoval popelince kumštu. A tak mě ještě napadlo ... hoď tuhle část naši zákulisní debaty do komentů. Možná by se rád někdo přidal. Nebo by sis aspoň trochu ověřil, zda to má vůbec nějakou šanci. Víš, tenhle svět a někteří současní lidé, jsou teď docela zvláštní a myslím, že kdyby se z deseti milionů lidí našlo promile a z toho %, t a k ? Matěj"
Dík Bed, že si onemenla, tak Ti za odměnu posílám jeden z mejch aktuálních "tento", který jsem opět sestrojil s vnukem na klíně ...
Dědo, co to čteš? Knihu ... O čem je? O světě ... Co to je svět, dědo? Koukni se z okna ... To je svět? Jo ...
Na svět se kouká z okna? Nejenom z okna ... A odkud ještě? Tam odtud, kde právě jsi ... A kde jsem? Tady a teď ... Teď a tady je svět? Ano, jeho část ... A co včera? Včera už skoro není ... A zítra? Zítra skoro ještě není ...
A co o něm ještě víš, dědo? To je téměř všechno drahoušku ... Ví o něm někdo víc? Snad ano ... A kdo? Nevím, to nejspíš musíš zjistit ty ... Proč to dědo nevíš? Protože jsem zatím nepotkal nikoho a nic, co by mi o něm řeklo víc ...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat:-D
Vymazatkruci těch drobnejch se tady dneska rozsypalo
Vymazatale co když jsou to hvězdy?
jo jsou to možná dokonce i slunce
a vnuk se mě sedě na mým klíně zeptal ...
dědo a je to slunce zralý?
jasně
a nemá dědo červa?
nevím ...
a můžeš mi dědo říct
proč o tom vůbec píšeš
když o tom nic nevíš?
no to je taková naše dospělá hra
a to mi dědo říkáš jen tak ...
třetí přání
OdpovědětVymazatjsem nicka nikdo a nic
která pořád nachází perly
a mám i kopec tedy horu možná i hory
a když jsem je na kole objížděl na jednom z mejch ostrovů
puklo mi srdce naštěstí jich mám několik
ale oni se hádaj
jsem nicka nikdo a nic
co vlastní taky měsíc kterej obíhá jednu z mejch planet
a když jsem jí oblétal
puklo mi druhý srdce ještě že jich mám tolik
a taky pár sluncí a hvězd
jsem totiž nicka nikdo a nic
a uprostřed svého vesmíru co prej nemá hranic
mi puklo třetí srdce naštěstí bylo poslední
teď už jsem dokonalá nicka nikdo a nic
mocní tomu říkaj bůh ...
Matěj
Skrze mailovou korespondenci jsme s Matějem díky tomuto příspěvku diskutovali na téma současné poezie a Matěj mě požádal, abych sem umístil minimálně tuto jeho stěžejní myšlenku ohledně toho, co bychom mohli podniknout:
OdpovědětVymazat"Ahoj Patriku,
dík za to, že jsi otevřel ... něco jako poetický okýnko. Nevím jestli Ti přišlo vhod, že jsem na to nereagoval komentářem, ale jakousi "na koleně" vyrobenou replikou s vnukem sedícím mi na klíně. A protože tam chyběly písmena, tak jsem to včetně těch odpovědí Vlabi a Michalovi smazal. A dík, že jsi to tam vrátil opravený. Docela by mě bavilo uveřejňovat třeba touhle formou poesii, kterou jsem publikoval kdysi dávno u Ludvíka Hesse v Divokým víně, a to už na konci šedesátek. Ovšem bylo to jen do doby, než to normalizátoři zatrhli. (...) Mohlo by to bejt třeba i tak, že by bylo daný téma a básně by se staly čersvejma replikama a mohlo by se zúčastňovat víc autorů. A třeba by to vedlo i k založení nějakýho literárního spolku. Když jsem koukal po blozích, tak tam je poesie dost, ale nemá to "tento" tvar a energii spojenejch vědomí. A na týhle úrovni se tady už spousta desetiletí nic kloudnýho neudálo. Matěj"
Dodatek:
"(...) myslím, že tady fakt není blog, kterej by se aspoň z přiměřený části programově věnoval popelince kumštu. A tak mě ještě napadlo ... hoď tuhle část naši zákulisní debaty do komentů. Možná by se rád někdo přidal. Nebo by sis aspoň trochu ověřil, zda to má vůbec nějakou šanci. Víš, tenhle svět a někteří současní lidé, jsou teď docela zvláštní a myslím, že kdyby se z deseti milionů lidí našlo promile a z toho %, t a k ? Matěj"
Onemela som... celkom popletená Popletom :-DD B
OdpovědětVymazatDík Bed, že si onemenla,
OdpovědětVymazattak Ti za odměnu posílám jeden z mejch aktuálních "tento", který jsem opět sestrojil s vnukem na klíně ...
Dědo, co to čteš?
Knihu ...
O čem je?
O světě ...
Co to je svět, dědo?
Koukni se z okna ...
To je svět?
Jo ...
Na svět se kouká z okna?
Nejenom z okna ...
A odkud ještě?
Tam odtud, kde právě jsi ...
A kde jsem?
Tady a teď ...
Teď a tady je svět?
Ano, jeho část ...
A co včera?
Včera už skoro není ...
A zítra?
Zítra skoro ještě není ...
A co o něm ještě víš, dědo?
To je téměř všechno drahoušku ...
Ví o něm někdo víc?
Snad ano ...
A kdo?
Nevím, to nejspíš musíš zjistit ty ...
Proč to dědo nevíš?
Protože jsem zatím nepotkal nikoho a nic, co by mi o něm řeklo víc ...
Matěj